Historie lokality
 
 
 
Město Dolní Benešov se nachází asi 14 km východně od města Opavy v mírně zvlněné krajině na jižním okraji Hlučínské pahorkatiny v nadmořské výšce 230 m, na levém toku řeky Opavy ve městě Dolní Benešov. Protéká jim potok Opusta, vlévající se do řeky Opavy. Na území města Dolního Benešova je nejvíce rybníků z celého okresu Opava. Východně a severovýchodně se rozkládají  rybníky Bezedno, Bobrov, Přehyně a Rakovec, na jihu pak největší z nich – Nezmar.
Mocný šlechtický rod Benešoviců, z něhož pocházeli slavní páni z Kravař, zvěčnil své jméno v osadě, připomínané poprvé v listině z r. 1312. Benešov se stal významným panským sídlem, protože moravský markrabě Jan Jindřich prostřednictvím svého tchána, opavského vévody Mikuláše II., dohodl v r. 1371 jeho směnu za hrad Drahotuš u Lipníka n. B. Významný rod pánů z Drahotuš do Benešova přišel následujícího roku. Pravděpodobně k nim náležel Mistr Konrád z Benešova, který úspěšně svedl s profesory pražských vysokých škol spor o příslušnost zdejšího obyvatelstva k českému národu a náležel k horlivým bojovníkům za získávání dalších výsad pro Karlovu univerzitu. Sblížil se tak i s Mistrem Janem Husem. Byl prvním českým spisovatelem z Opavska. Kuník z Drahotuš náležel k dalším Husovým stoupencům a 2.9.1415 se stal signatářem stížního listu kostnickému koncilu proti Husově upálení.
Jan z Benešova jako první volený zemský komorník jednak přispěl k tomu, že se opavské zemské desky vedly od r. 1424 česky a jednak se stal ručitelem náboženské svobody. Korvínova křížová výprava proti stoupencům krále Jiřího z Poděbrad a následná dočasná uherská nadvláda přinesla i Benešovu značné škody a vyčerpání. Proto Drahotušové vymohli na králi Vladislavovi Jagelonském 9.4.1493 povýšení Benešova na město s udělením práva jarmarku a týdenního trhu. Město dostalo právo pečetit zeleným voskem a v erbu mělo štiku držící plotici v tlamě. Drahotušové osvobodili měšťany od robot a poskytli jim právo vařit pivo. Koncem 16.století vymřeli po meči a následnické právo v dědictví r. 1594 rozhodnutím zemského práva opavského přešlo na pokrevně příbuzné Šípy z Bránice. Jenže na dvoře císaře Rudolfa II. provedla katolická klika na sklonku 16.stol. vládní převrat a rozhořel se rekatolizační boj, který postihl i Dolní Benešov jako sídlo panství. K němu patřily obce Bohuslavice, Kozmice a Závada. Protiprávně se jej zmocnili Mošovští z Moravčína. Felix Mošovský se převratem stal hejtmanem Pražského hradu a nátlakem na císaře docílil, že v r.1598 bylo panství Šípům odňato a přiřknuto jeho bratru Janovi. Rekatolizace začala stavbou kostela v Dolním Benešově a vypovězením zdejších českých bratrů. Jan Mošovský se totiž stal v r. 1602 podkomořím markrabství moravského a horlivě inicioval rekatolizaci ve všech moravských městech. Za svou činnost si vysloužil takovou nenávist, že byl v r. 1608 zavražděn. Zdejší tvrz ze 14.století byla na přelomu 16. a 17. století přestavěna na renesanční zámek.
Dle karolínského katastru na dolnobenešovském panství bylo k r. 1721 13 vrchnostenských zahrad a mlýn o čtyřech složeních, 1 mlýn o jednom složení, 1 krčma a 10 rybníků /nejvíce na celém Opavsku/. V samotném Benešově byl Mlýnský rybník, 2 panské zahrady a stálo tam 38 domů. Z 33 poddaných bylo 20 sedláků a 13 zahradníků. V majetkové držbě Mošovské a jejich dědice r. 1710 vystřídali baroni Kalkreutové, r. 1774 Henneberkové a r. 1846 Rothschildové. V revolučním roce 1848 došlo na panství k povstání, při kterém vzbouřenci na několik dnů ovládli město a obsadili i benešovský zámek, který měl po přestavbě od 18.století barokní podobu.

 
Významné osobnosti

Cyprian Lelek
Narodil se 20.října 1812 v Dolním Benešově. Otec Jiří Lelek byl kožešníkem a patřil mezi benešovské měšťany. Matka pocházela z rodu Kladivova. Rodina byla poměrně zámožná, zabývali se i zemědělstvím. Cyprian byl nejstarší syn a protože se dobře učil , dali jej rodiče na studie. V roce 1822 studoval na hlavní škole v Opavě, učil se německy a připravoval se na studium na gymnáziu.Na podzim roku 1830 odchází na katolické gymnázium do Hlubčic, kde také po dvou letech s vyznamenáním maturoval. Odsud odchází do Vratislavi, kde vystudoval bohosloveckou fakultu. Velký vliv na jeho vývoj má v této době český učenec Jan Evangelista Purkyně. V roce 1835 se Lelek stává pomocným knězem (kooperatorem v Bavorově. Od roku 1839 – 1849 působí jako kaplan v Hlučíně a celých 28 let až do své smrti působí jako hlavní kaplan opět ve Wodce u Hlubčic. Zemřel náhle 26.4.1883 těsně před jmenováním čestným konzistorním radou a je pochován na hřbitově ve Wodce u Hlubčic. Cyprian Lelek nebyl jen duchovním správcem, ale vykonával funkci místního školního inspektora, byl spisovatelem,sběratelem národních písní, novinářem i politikem. Spolu se svými českými přáteli se snažil o zachování českého jazyka. Napsal český slabikář a čítanku, podle které se vyučovalo na moravských školách ještě v roce 1873. V revolučních letech 1848 -1849 vystupoval jako mluvčí pruských Moravců, ale také jako představitel Poláků.

Ondřej z Benešova
Úspěšný obhájce Opavy za ruského vpádu knížete Danila.

Beneš z Drahotuš /zemřel 1569/
Komorník knížectví krnovského a statečný obhájce češtiny i zemských práv.

Páter Cyprian Lelek /1812-1883/
Novinář, kněz, účastník frankfurtského sněmu a autor Opisu Slezska.